Proč u mě zvítězily krajky a oděvní doplňky v podobě šátků a plédů

Už nějakou dobu ( patnáct let) sbírám pro skanzen dobové oblečení, zabývám se hospodářskými dějinami a dějinami venkova od 18.století až tak po polovinu století 20.

Ve skutečnosti mě  mé zájmy táhnou do jiného "historického prostředí", než do "selských" kulis našeho skanzenu a to do "měšťanského" období 19. století, což se projevilo i u mé soukromé sbírkové činnosti. 

Pro skanzen sbírám  lněné košile a kanafasové sukně, hliněné hrnce, valchy a další poklady.

U sebe zakládám sbírku dobových módních listů, starých kabinetek dam v honosných róbách a kloboucích, sbírám bílý porcelán a noblesní šálky. A k tomu v neposlední řadě jsem se uhranula do jemných tylových a paličkovaných krajek, které často zdobí i venkovský šat a začala je shánět po bazarech a aukcích jak domácích, tak zahraničních. 

A čím víc jsem toho měla doma, tím víc mě krajka uchvacovala a já zjistila,  že toho moc  o tomto odvětví historie nevím a že je potřeba pořádně studovat a tak jsem se vrhla do studia historie odívání. A čím víc jsem studovala grafické módní listy, časopisy a fotografie, tím víc mě uchvacovaly šátky a plédy. A chtěla si nějaký takový pořídit. Nikdo ale takový šátek nešil. 

A někdy v této chvíli - asi tak kolem roku 2016 jsem v sobě probudila dávno uspanou touhu nejen sobě tyto šátky šít. 

Ta touha vyvřela v roce 2017, kdy jsem založila ateliér a začala šít první šátky, kterých se s menší přestávkou v duchu usebrání po smrti rodičů, držím dodnes.