Jak je na tom česká krajka? Od zrušení tzv.cechovního přímusu až po dnešní Tylex a Topak 

Tak jo, jako země, tj. Království české máme svoji krajkářskou historii. 

Nebudu se pídit po tom, jak to bylo ve středověku, ale budou pro mě důležité dějiny novověké, tj. 18.století ,kdy v období baroka dostává oděv  šlechty honosný vzhled a krajky jsou jeho nedílnou součástí.

V 18. století také přestává vyhovovat přísný cechovní systém, objevují se první manufaktury a celkově dochází k rychlému technickému pokroku všeho druhu.

Důležité je pro nás datum 1754, kdy byl zrušen tzv. cechovní přímus, jeden z hlavních cechovních zákonů již od středověku, kdy každý řemeslník musel být součástí svého cechovního společenství. To znamená, že mnoho řemesel se stalo řemesly tzv. svobodnými. mezi ně patří právě i krajkářství. 

Samotná výroba krajek z počátku nebyla nijak více organizovaná. Krajky se vyráběly v rámci roboty pro vrchnost. První  organizované manufaktury ( formou domácké výroby)  byly zakládány až ke konci 18. století. 

Ručně paličkovat se učily děti již kolem pátého roku, často i celé  chudší rodiny včetně mužů tam, kde nebylo hospodářství. Byla to především práce na zimu. Jak se scházely ženy na přástky, tak se také scházely  po chalupách na společnou práci na krajce, šetřilo se tím na svícení. 

V roce 1768 založila Marie Terezie státní krajkářskou školu, kam pozvala krajkářky z Nizozemí. V této době je už v Čechách několik center, která se postupně krajkou proslavovala a to Vamberecko, Nejdek v Krušných horách, Strážov, kde vznikla i krajkářská škola, která se udržela i po roce 1918 a přestála i druhou světovou válku. Dále se vyráběla krajka třeba na Moravě na Novojičínsku. Těch míst je po Čechách samozřejmě více, ale nepíšu diplomku, že.

Jen ještě doplnám snahy císaře Františka, který v roce 1817 přemístil vídeňsou krajkářskou školu do Prahy a další krajkářské školy nechal v oblasti Krušnohoří založit. To svědčí o tom, že České království zaujímalo významné místo ve výrobě krajek. 

Nás ( tedy mě)  ale hlavně zajímá strojový výroba, jak už jsem se zmiňovala v předešlém článku o krajkářských strojích.

U nás v Čechách bylo několik fabrik se strojovou výrobou krajek. My nakonec dnes známe pouze dvě firmy, které jsou přímé dědičky z dob dřívějších a to Tylex letovice, a.s. a Topak, spol. s.r.o, které vzešly z jedné kolébky a jsou jediné české továrny na výrobu tradiční paličkované a tylové ( bohužel ne bavlněné) krajky.

Tak to zase vezmeme od začátku.

Pro nás je důležitý pokrok při zavádění tzv. Leaversových bobbinetových strojů. Ty jsou první, které se k nám do Čech dostávají. 

Všeobecně je známo, že první továrnu s těmito stroji zprovoznil obchodník Baum na místě bývalé pátenické manufaktury v Letovicích. I přes vývozní zákaz se mu podařilo do Čech propašovat první stroje. Ty se spustily v roce 1832.  Tato krajkářská fabrika  je uváděna jako první a nejstarší a funguje dodnes v podobě dvou oddělených firem.  

Vedle toho ve stejnou dobu, v roce 1833,   Karl Friedrich Breitfield,  spustil výrobu paličkované strojové krajky s podnikatelskou rodinou Kunzmannů  pražskou firmu Nottrot a Breitfeld ( později firma Breitfield a A Gottschald).  Nahoře jsem se zmiňovala o jednom centru výroby krajek a to Nejdku v Krušných horách. Z tohoto místa pochází a měli svoji výrobu  krajkářské rodiny Gottschaldů  a Kunzmannů investovali vedle vlastní výroby právě s Breitfieldem do pražské krajkářské fabriky. 

Teď se ale vraťme do Letovic. 

Co víme o Letovicích? V roce 1750 byla v Letovicích zřízená plátěnická manufaktura Jinřichem Kajetánenem Blumengenem. ( byla to největší textilní manufaktura v té době na Moravě). Ta se stala v roce 1774 manufakturou bavlnářskou. Po jeho smrti přešlo panství na syna Františka Jindřicha, který zemřel bezdětný a panství  přešlo  v roce 1813 na jeho sestru prvodanou Kálnoky a její potomky. V tomto období není manufaktura schopná čelit konkurenci a bavlnářská výroba pomalu stagnuje. Stroje se zastavily v roce 1820. 

V roce 1831 byla manufaktura vyčleněna z panství a budovy prodány vídeňskému obchodníkovi s přízí Davidu Baumovi. A v tuto chvíli se začínají psát  dějiny letovické manufaktury jako krajkářské fabriky. V roce 1832 spouští první paličkovací stroje, na jejichž seřízení a uvedení do provozu museli přijet až technici z Anglie, odkud bobinnetové stroje měl . Začíná se tak vyrábět první strojový tyl ve střední Evropě. 

Daniel Baum byl vizionář, ale velmi rychle se finančně vyčerpal a stroje prodal Moritzu Faberovi, svému švagrovi a jeho příteli Ludwigu Dambockovi. Oba měli své podniky ve Vídni a byli německé národnosti. Vznikla tak firma Tull anglais Fabrik, L. Damböck a M. Faber zur Lettowitz. 

Po roce 1863 nesla fabrika název  M. Faber a CO. 

FOLKMANNOVÁ, Hana: Historie krajkářství v Českých zemích na pozadí vývoje krajkářství ve světě a historie města Vamberka.Online. Praha:Univerzita Karlova,pedagogická fakulta, 2022. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/172904/130328544.pdf

sequence=1JANKŮ, Jitka. K historii textilní výroby v Letovicích. Online. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. 2015. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/xgqsk/.